V české kulturní sféře jsou standardem dobře vypracované strategie a dokumenty, méně se ale daří jejich implementace. Pomoci by měly dva projekty pracující s daty. Představila je Kreativní Praha. 

Kreativní Praha představila na letošním  Pražském kulturním fóru dva inovativní projekty pracující s daty v kultuře. MAPK – Pražská mapa kultury sdružuje data o publiku. Evaluart pomůže příspěvkovým organizacím se strategickým plánováním. Cílem obou projektů je ulehčit rozvoj v kultuře pomocí datových nástrojů. 

MAPK

MAPK vznikal dva roky ve spolupráci Odboru kultury hlavního města Prahy, Kreativní Prahy – městské organizace pro rozvoj kultury a vybraného dodavatele – společnosti ST.DIO. Motivací vzniku byla potřeba efektivního rozvoje kulturních
a kreativních odvětví v Praze a poptávka od kulturních organizaci a aktérů, kterým chyběl souhrnný přehled o kulturním dění v hlavním městě. Nejzásadnějším přínosem MAPKy by měl být fakt, že veškerá data najdeme nejen na jednom místě, ale také provázaná, což zásadně usnadňuje hledání odpovědí na otázky, které si kulturní provozy obvykle kladou. „MAPKa by tím, že poskytuje souhrn různých údajů, měla pomoct v rozvoji kultury ve městě dle cílů kulturní politiky a pomáhat se strategickým plánováním rozvoje města. Je to pro nás nástroj ke sledování trendů, na které pak můžeme rychleji reagovat, a zároveň poskytuje spoustu zajímavých informaci pro kulturní organizátory či aktéry, například o kulturních potřebách či bariérách pražských obyvatel,“ uvedla Katarzyna Kouba Sanojca, projektová manažerka Kreativní Prahy.

Výchozími materiály pro MAPK byla Metodika mapování kultury v Praze (2020) a Kulturní politika Hlavního města Prahy. Jako zdroje dat posloužily vstupenkové systémy GoOut, Collosseum a řada dalších, např. rejstříky ekonomických subjektů či NIPOS, celkem přes 40 datových zdrojů. Vizuálně vychází MAPKa z Google Maps: umožňuje filtrování, sleduje tři hlavní entity – akce, infrastrukturu a subjekty. Zároveň nabízí interaktivní přehledy, které nejzásadnější informace přístupně shrnují. „Na jaře jsme vybrali dodavatele,“ upřesňuje postup sběru dat Katarzyna Kouba Sanojca. „Udělali jsme si rešerši, co je v každé té oblasti dostupné a co z toho chceme. Dodavatel následně u firem a institucí zvolená data poptával. U některých se nám to podařilo, u některých ne. Někteří data, která nás zajímala, vůbec nesbírají nebo jsou to data extrémně nekvalitní, takže je do toho systému vůbec nemůžeme použít. Některá data jsme museli nakoupit, některá jsme dostali v rámci spolupráce. Celý proces sběru dat probíhal několik měsíců. Mezitím jsme řešili, jak data mezi sebou propojit, aby měla spojovací prvek. Když kliknete na kulturní bod (např. kulturní sál), tak je spojený se subjekty kulturních a kreativních odvětví – tzn. s organizátory, kteří na tom místě akce pořádají. V praxi to znamenalo „slepit“ k sobě dvě tabulky. Hodně práce nám dalo vymyslet metodiku, jakým způsobem data pospojovat, aby se zobrazovala na mapě a poskytovala celkový přehled. To je výhoda MAPKy – nabízí vše na jednom místě.“

Součástí MAPKy jsou i zpracované výsledky šetření, které pro tento projekt připravila výzkumná společnost STEM. Hlavním cílem tohoto šetření bylo získání pohledu na kulturní nabídku města očima jeho obyvatel, a zároveň provedení základní segmentace pražské populace dle kulturního chování. To by mělo pomoci kulturním aktérům ve vylepšování jejich nabídky. Při pohledu na výsledky, které toto dotazníkové šetření přineslo, dostáváme poměrně plastickou mapu pražského publika,
k jehož charakteristice dosud data scházela. Z prezentace projektu uvádíme alespoň několik zajímavých dat o Pražanech. Například co se týká „zájmu o kulturu“ (respondenti odpovídali na otázku Jak moc se zajímáte o kulturní akce v těchto oblastech?), první příčku mezi kulturními oblastmi zaujal film s 86 %. Následuje hudba (78 %), literatura a divadlo, nejmenšímu zájmu (36 %) se těší výtvarné umění. Historickou nebo kulturní památku navštíví alespoň jednou ročně 82 % obyvatel Prahy, kino 71 %, muzeum 67 % a činohru 55 %. Nejčastěji vyrazí v Praze návštěvník za kulturou, protože se chce odreagovat a odpočinout si nebo touží podniknout něco s lidmi, kteří jsou pro něj důležití. Nejsilnější bariérou, tedy důvodem, proč se naopak za kulturou nevydá, je únava, finanční důvody nebo nedostatek volného času. V rámci cenových nabídek je jako nejdražší vnímáno kino, koncerty populární hudby, divadlo a opera. Faktorem k rozhodování o tom, zda je daná akce „příliš drahá“, není jen vlastní finanční situace, ale také poměr ceny a hodnoty. Například u kina vnímají diváci jako možný substituent domácí promítání. S počtem kulturních akcí jsou pražští diváci spokojeni a nejvíce pozitivních hodnocení opět dostala nabídka kin. Nedostatek byl na druhou stranu vnímán v počtu lokálních a komunitních akcí, akcí pro seniory
a akcí věnovaných lidové kultuře. Jako nejméně srozumitelná oblast, u níž nemá pražské publikum dostatek informací, se ukázal nový cirkus, loutkové divadlo nebo alternativní hudba. 

Průzkum rozdělil Pražany do šesti typů podle kulturního chování. Ve společnosti najdeme nejvíce příležitostných konzumentů kultury (41 %), které charakterizuje to, že raději tráví čas v přírodě a občas (například v rámci výletu) zajdou
do muzea. Na druhém místě (25 %) jsou konzumenti zábavního průmyslu, dále tradiční skupina (12 %), která nerada experimentuje, což jsou nejčastěji ženy, jejichž obvyklým kulturním cílem jsou divadla. 12 % společnosti tvoří tzv. samotáři. Jde často o starší lidi s nižším vzděláním, kteří žijí spíše mimo město, mají záliby typu chataření a o kulturu v Praze nejeví tolik zájem. 6 % tvoří kulturní entuziasté, kteří vyhledávají mnoho typů akcí a kulturu vnímají jako zásadní základ svého života.
V závěsu za nimi je skupina na opačném pólu spektra – kulturně vyloučení, kteří žijí mimo centrum města a nemají chuť participovat, která tvoří 5 %.

Projekt je výsledkem intenzivní dvouleté práce, ale není uzavřeným dílem, vyvíjet se má dále v reakci na podněty a práci institucí jako takových.  „Zveme vás, abyste ty domy, které jsme postavili, pomáhali dál zabydlovat,“ vyzval na PKF ředitel Kreativní Prahy Petr Peřinka. „Víme, že v této chvíli nás čeká obrovské množství práce spojené jak s očišťováním a prioritizací získaných datových sad, tak s přípravou analýz pro hlavní město. Zároveň počítáme s dlouhodobým rozvojem obou projektů a máme na to u nás v Kreativní Praze dedikovaný tým. Do budoucna bychom byli rádi, aby se oba systémy rozšířily v rámci jiných organizaci či regionů.“ Možné je pracovat i s historickými daty, po jejichž doplnění můžeme dostat plastický obrázek vývoje pražské kultury a jejího diváctva nejen v současnosti, ale napříč historií. Projekt má udržitelnost pět let, některá data se budou aktualizovat automaticky, jiná na pokyn editora. 

Evaluart

Paralelně s MAPK vznikl Evaluart, nástroj, který má posílit strategické řízení a fungovat jako interní pracovní nástroj pro zřizovatele a instituce samotné. Jeho primární cílovou skupinou je 16 magistrátem zřízených kulturních organizací. Metodicky není problém začlenit i organizace, které příspěvkovými organizacemi nejsou, a je to výhledově v plánu. 

Tím, že na jednom místě sdružuje důležité podklady pro organizaci, od finančních přehledů po informace o publiku a jeho potřebách, Evaluart podpoří efektivnější řízení organizací, dlouhodobé plánování či zacílení nabídky. Zároveň by měl usnadnit i rozhodování – od těch menších, jako je třeba otevírací doba pokladny, po ty větší, strategické, například při realizaci cílů Kulturní politiky města. V české kulturní sféře jsou standardem dobře vypracované strategie a dokumenty, méně se ale daří jejich implementace. S tím by měl Evaluart pomoci.

Co kulturním organizacím Evaluart přinese z pohledu konkrétních nástrojů? Například přehledné zobrazení (vizualizaci) dat, která mají instituce k dispozici, jejich průběžný monitoring i sledování dlouhodobých trendů. Evaluart obsahuje modul pro sběr zpětné vazby publika prostřednictvím dotazníkových šetření, modul pro strategické plánování či praktické rozhraní pro reporting ve vztahu ke zřizovateli. Kreativní Praha zajistí metodickou podporu organizací při práci s Evaluartem tak, aby se stal nejen užitečným pomocníkem při práci, ale i podnětem pro všestranný rozvoj kompetencí kulturních aktérů.

Samotné instituce byly od začátku zapojené do vývoje  systému a počítá se s jejich zapojením i u samotného sběru dat . Některá data sbírá Evaluart automaticky (např. ze vstupenkových systémů), některá (např. rozpočet) je nezbytné doplnit manuálně. Instituce by se tedy měla připravit na určitý objem práce s daty, samozřejmě za podpory Kreativní Prahy. Dalšími kroky pro efektivnější práci bude určitě podrobnější zmapování datových zdrojů či jednotná metodika pro jejich sběr. Příkladem u divadel jsou například představení, která nerozlišují, zda jde o hostovské nebo domácí, přičemž pro výsledky to mohou být data zásadní.

Projekt počítá se zaškolením a další podporou institucí. Největší zájem je očekáván u výkaznictví, které bylo jednou
z nejpoptávanějších aktivit. Díky automatizaci Evaulart ušetří čas a omezí byrokracii. Příspěvkové organizace hl.m. Prahy
v rámci tzv. výkazů pravidelně reportují svému zřizovateli zejména ekonomická data, ale také třeba údaje o návštěvnosti. Evaluart by měl přispět ke zjednodušení tohoto procesu dvěma způsoby. Zaprvé se budou data z účetních a vstupenkových systémů, obsažená v datovém skladu, organizacím automaticky do výkazů předvyplňovat. Zadruhé získá zřizovatel možnost zobrazit si vybrané ukazatele přímo v systému ve formě jednoduchých vizualizací. 

Evaluart zároveň počítá s dalším rozvojem. Příspěvkové organizace byly zvoleny jako první, protože na jejich příkladu bylo ideální vše vyzkoušet a otestovat.  „Vidím v kulturním sektoru obavu z dat, v ostatních sektorech to tak není,“ uvedla Lenka Fendrychová, projektová manažerka projektu Evaluart. „Pomocí argumentů můžeme zvyšovat svoji hodnotu a tu pak v nás vidí i naši partneři. Data můžeme mít na naší straně a kulturní aktéry o tom chceme pomocí Evaulartu přesvědčit.“

Foto: Nela Wojaczková pro Kreativní Prahu 
Odkaz: Kreativní Praha, Evaluart, MAPK

Čtěte dál/