Živá místa / Placemaking vol. 2
Ve Velké Británii se s Placemakingem pracuje už dvacet let, v Holandsku deset a v dalších zemích se začalo tři až čtyři roky nazpět. Marie Joja v rozhovoru potvrzuje, že akce Placemaking Brno nepřinesla nové téma, ale spíš prostor, jak sdílením individuálních zkušeností a strategií posunout kvalitu veřejných míst rychleji dopředu. Rozhovor navazuje na článek Placemaking vol. 1 a vysvětluje, proč motivovat nejen architekty, ale i úředníky, politiky a občany k tomu, aby dočasné zásahy brali jako užitečnou fázi testování funkčních a živých míst veřejného prostoru.
Ženy v kultuře / Rodičovství
Téma péče v kultuře otevřely v tomto roce hned dva významné projekty. Brněnské kulturní centrum Co.labs s konferencí Women in Art vol. 2, která reflektovala českou i zahraniční zkušenost matek-umělkyň, a Sympozium přístupnosti pražského Studia ALTA, které prozkoumávalo možnosti rodičů navštěvovat kulturní akce a instituce. Různé zkušenosti, perspektivy i cíle se nakonec protnuly v jednom bodě. Chybí nám prostor pro mezigenerační dialog a vzájemné pochopení.
Živá místa / Placemaking vol. 1
Potřebujete zlepšit kvalitu veřejného prostoru ve vašem městě, obci, ulici? Hosté a hostky nejedné letošní konference nabízejí příklady, jak na to, a my posloucháme. Na základě mezinárodní události Placemaking Week přinášíme intro do konceptu, který mění vztahy k veřejnému prostoru, místům, ve kterých chceme trávit čas. Kreativní Placemaking je přístup, který staví na roli umění a kultury jako klíčových hybatelů změn a rozvoje komunit a může fungovat kdekoli. Co potřebujete vědět, pokud chcete být placemakerem?
Živá místa / Luhovaný Vincent
Jak lze kulturní nabídkou ovlivnit místo, na kterém vám záleží? Jak si pro tento cíl nastavit spolupráci, pracovní podmínky, jak na motivaci a vlastní limity? Festival Luhovaný Vincent po třináct ročníků obohacoval nabídku hlavní lázeňské sezony, zval k zážitkům jak místní, turisty z větších měst i lázeňské hosty. O tom, jak dělat akci od nuly, jaké zkušenosti Spolek Luhovaného Vincenta může předávat dál a proč bylo nutné festival ukončit, jsme si povídali se zakladatelkou a ředitelkou festivalu Magdalénou Hruškou.
Živá místa / Silo Jihlava
Skupina dobrovolníků vdechla nový život kulturní památce, obilnímu skladišti v Jihlavě. Silo většině místních dlouho připomínalo squat a jeho poslání brali s rezervou. Postupně se do něj ale místní naučili chodit. Z důvodu výstavby nové silnice ale komunitní projekt, bude letos na podzim měnit podobu a není jisté, zda se udrží nat na stejném místě nebo najde nové útočiště. Komunita čítající asi padesát členů ale pokračuje dál.
Kam míří a koho sdružuje nová Asociace kulturních center?
"Jsme přesvědčeni, že kulturní centra jsou srdcem našich komunit, kde se setkávají lidé různých věkových a sociálních skupin, aby prožili inspirující zážitky a smysluplně strávili volný čas,“ popisuje důvod svého vzniku Asociace kulturních center Dagmar Bednáriková. O poslání nové asociace, potřebách síťování a vítáních dalších členů jsme si povídali s její předsedkyní.
Dva projekty Kreativní Prahy přinášejí inovativní práci s daty
V české kulturní sféře jsou standardem dobře vypracované strategie a dokumenty, méně se ale daří jejich implementace. Pomoci by měly dva projekty pracující s daty. Představila je Kreativní Praha.
Dva tisíce irských umělců testuje nepodmíněný příjem. Jaké jsou první výsledky?
Irsko vyhodnotilo první šestiměsíční fázi pilotního programu nepodmíněného základního příjmu v oblasti umění neboli BIA – Basic Income for the Arts. Průběžné výsledky ukazují, že má na umělce a jejich tvorbu pozitivní dopad. V textu přinášíme popis BIA, který zpracoval IDU v rámci publikace Status umělce, Příspěvky k diskuzi a překlad shrnutí prvních dat, které na konci roku 2023 zveřejnilo irské Ministerstvo pro turistický ruch, kulturu, umění, irsky mluvící oblasti, sport a média.
Kreativní vzdělávání skrze umění podle Walesu
Přinášíme inspiraci k implementaci kreativního učení do kurikala. Podkladem je program Kreativní vzdělávání skrze umění (Creative Learning through the Arts), který probíhal ve Walesu v letech 2015 až 2020 a zapojit na 83 % všech místních zřizovaných škol. Text je překladem resumé, které je součástí oficiální evaluace programu. Vychází z pěti průběžných hodnocení projektu, přináší shrnutí výstupů, dopadů i návazných doporučení.
Chceme kulturní instituce zpřístupnit rodičům s dětmi
Tématem druhého ročníku konference Women in Art, je Mateřství/rodičovství v KKS. Jednou z panelistek konference je režisérka Marika Smreková, která se tématu věnuje několik let a od roku 2023 na úrovni uměleckého výzkumu nazvaného Parent Friendly Culture. Vedly jsme rozhovor o tom, co všechno v sobě tento projekt snoubí, jaké jsou jeho cíle, zabývaly jsme se otázkou, zda jsou kulturní instituce dostatečně inkluzivní a proč je důležité téma rodičovství či parent-friendly culture otevírat nejen ve vztahu ke kulturním institucím.
Rozhovory z regionů / Královehradecký kraj
S Kateřinou Churtajevou, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na krajském úřadu Královéhradeckého kraje jsme si povídali o tom, jak být kreativní na úřednickém postu, jakou moc má otevřená debata a jaké příležitosti se dají vytěžit z nedávných krizí.
Kultura po Covidu pohledem místních samospráv
Jaké změny lze v post-covidové době a čase krizí zaznamenat v kultuře? A jak na ně reaguje veřejná správa? V rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture realizoval Institut umění - Divadelní ústav dotazníkové šetření cílené na správce rozpočtů pro podporu kultury na úrovni krajů a větších měst. V článku přinášíme shrnutí průzkumu, který zachytil mj. reflexi vývoje rozpočtu na kulturu, grantové politiky, návštěvnosti, názor na Národní plán obnovy. Zaznamenal ale i to, že na straně úřadu je nyní deklarován zájem o efektivnější nastavení podpory, evaluaci a především spolupráci, a to jak místní, tak celostátní.
Rozhovory z regionů / město Ostrava
„Naše koncepce je plán, ale i ten je nutné revidovat s ohledem na nové podněty. I proto se se zástupci kulturních a kreativních odvětví setkáváme a diskutujeme o aktuálních potřebách.“ Citace náměstkyně primátora Ostravy pro finance a kulturu Lucie Baránkové Vilamové, se kterou jsme vedli rozhovor o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.
Kulturní politika potřebuje více žen
V oblasti kulturní advokacie a kulturní politiky se pohybuje téměř 25 let. Na konferenci Women in Art se představila s příspěvkem o poměru žen a mužů ve vedení českých kulturních institucí. Jedná se o problematiku, se kterou se ve své práci nezřídka potkává, stejně jako s faktem, že oblast kultury je často vnímána jako pečovatelská, sociální práce. A pod slovem péče si každý většinou představí ženu. O servisní organizaci Nová síť, ženách v kultuře či nastavování férových podmínek jsme si povídali s Adrianou Světlíkovou.
Automatické mlýny nejen městu
V září loňského roku se veřejnosti otevřely Automatické mlýny v Pardubicích. Unikátní industriální památka architekta Josefa Gočára, která se potkává se současnou architekturou, je nyní prostředím, kde se sbíhají zájmy soukromého investora, kraje a města. Aktuálně zde sídlí dvě galerie, vzdělávací centrum a souboru budov vévodí rozlehlá piazzeta. Co o vzniku, provozu a ambicích hovoří lidé, kteří zformovali současný obsah AM? Jeli jsme se tam podívat a poptat se.
Udržitelnost jako způsob existence
Doba, kdy byly synonymem udržitelnost v kultuře zálohované kelímky na hudebním festivalu, je minulostí. Ve středu zájmu udržitelného plánování kultury je nyní vedle snižování uhlíkové stopy, zodpovědného nakládání s materiály a ekologického přístupu také péče o zaměstnance, předcházení vyhoření nebo podpora využívání vybydlených prostor. Téma rozvíjela mezinárodní konference Střed zájmu: Udržitelnost jako způsob existence, kterou na podzim pořádal Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa a Studiem Alta.
Rozhovory z regionů / město Olomouc
"Kulturní sektor musí stát na vícezdrojovém financování a ty nohy, na kterých stojí musí být alespoň tři, jinak se to nedá udržet. Jedna z nich musí být samofinancování a ty druhé dvě nějaké veřejné rozpočty." S Viktorem Tichákem, náměstkem primátora města Olomouce pro školství, kulturu, cestovního ruchu a městské části o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.
Snažím se velmi citlivě vnímat potřeby nás všech
Júlia Rázusová je v současnosti jednou z nejvýraznějších režijních osobností slovenského divadla. Jako tvůrkyně se pohybuje nejen na slovenské, ale i české divadelní scéně a její inscenace jsou ověnčeny řadou tuzemských i zahraničních ocenění. V neposlední řadě je ale také matkou tří dětí. Tato skutečnost se výrazně propsala i do jejího každodenního profesního fungování. Jako umělkyně – matka je neustále konfrontována s realitou náročnosti profese režisérky, denně řeší nejen problematiku slaďování této práce a rodinného života, ale i individuální vyjednávání pracovních podmínek v divadelních institucích. Tomuto tématu se věnovala také v rámci svého příspěvku jako jedna z hostek konference s názvem women in art věnované podpoře žen v umění, kterou v květnu tohoto roku pořádalo brněnské kulturní centrum CO.LABS.
Rozhovory z regionů / Zlínský kraj
“Pro mě osobně bylo výzvou propojení obou resortů, které dříve měly samostatné radní. Časově je to náročné a obtížná je i vyjednávací pozice, když řešíme například rozpočet. Nicméně to propojení mi umožňuje realizovat řadu vizí, které jsem nosila v hlavě,” citace radní pro kulturu a školství Zlínského kraje Zuzany Fišerové, se kterou jsme vedli rozhovor nad tématy podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.
Karlovarský kraj rozjel agenturu pro rozvoj KKO
Kancelář 4K má sehrávat klíčovou úlohu pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v Karlovarském kraji a přispět k jeho ekonomické transformaci. V létě jsme se vydali prozkoumat, jak se 4K vyvíjí a v novém sídle si popovídali s Václavem Blahoutem, novým ředitelem kanceláře.
UPOL přispívá kreativnímu potenciálu kraje
Univerzita Palackého v Olomouci patří dlouhodobě k předním propagátorům konceptu kulturních a kreativních průmyslů v regionu. Začalo to v roce 2015, kdy zmapovala všechny kulturní a kreativní subjekty na území bývalého okresu Olomouc. Paralelně s tím zaměřila svou pozornost také na akademickou sféru a stala se garantem projektu, který zkoumal kreativní potenciál jedenácti vysokých škol v České republice. Výsledkem je značka Creativ University, která vznikla v roce 2020 a jejímž cílem je modernizace a dynamizace oborů z portfolia UP.
Nový evropský Bauhaus – krásně, udržitelně a spolu
Nový evropský Bauhaus (NEB) je hnutí za vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a služeb. Tento nový směr přináší změnu uvažování, prosazuje životní styl, v němž se snoubí design, architektura a urbanismus s udržitelností. NEB je jeden z cílů EU, který uvádí do praxe tzv. Zelenou dohodu (Green Deal). Jak si osvojujeme hodnoty NEBu u nás a na Slovensku?
Rozhovory z regionů / Olomoucký kraj
“Pro mě nejsou revoluční vize ani konkrétní cíle nové koncepce, ale to, že měníme přístup k práci v oblasti kultury”, říká v rozhovoru Radní pro kulturu Olomouckého kraje Jan Žůrek, kterého jsme se zeptali na stav a vývoj finanční i nefinanční podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.
Budoucnost české audiovizuální tvorby
Brněnský kreativní hub KUMST věnoval jeden z jarních tematických bloků televizní tvorbě. Zástupci streamovacích platforem Saša Michailidis (akviziční manažer pro HBO Europe), Diana Tabakov (manažerka akvizic DAFilms.cz) a Eva Pjajčíková (šéfredaktorka iVysílaní České televize) se sešli, aby hovořili o změnách v distribučním prostředí v souvislosti s přeměnou společnosti po pandemii. O výzvách audiovizuálního průmyslu ve zlaté éře streamovacích platforem a nutnosti vzdělávání se a formování nové generace televizních tvůrců hovořila zakladatelka Televizního institutu v Brně Kamila Zlatušková.
Kulturní mapování Jižního Holandska
Nizozemská provinciální organizace Kunstgebouw, zabývající se kulturní participací a vzděláváním, spustila projekt Kulturní mapování Jižního Holandska. Plynule tím navazuje na svou dosavadní činnost zaměřující se na zvýšení znalostí a sdílení informací o možnostech a dostupnosti kulturního života s obyvateli této provincie. Součástí projektu je analýza získávání publika pro jednotlivé kulturní instituce, kterou vyvíjí společnost Rotterdam Festivals. Díky analýze lze tvořit kulturní politiku, která je založena na faktech, a ne na názorech.
FUK 2023 přinesl i debatu o kreativitě a nerovnosti
Umění a kultura jsou celistvou oblastí zásadní pro všeobecný rozvoj žáků. Osmnáctého dubna jsme v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání diskutovali o její pozici v rámcových vzdělávacích programech a o tom, jaké příležitosti lze v souvislosti s přijímáním nových koncepcí hledat či jaké bariéry zbývá pojmenovat. Debata pod názvem Kreativitou proti nerovnosti nastínila také potřeby regionů, kde může kreativní učení napomoci ke zmírnění odlivu mladší populace nebo sociálního vyčlenění, neboť má jasné dopady na motivaci ke vzdělávání a rozvoji sebe sama i svého okolí.
Co již víme o statusu umělce
Status umělce a umělkyně není nové téma. Výzkum o podobě a možnostech jeho zavedení u nás řeší Institut umění – Divadelní ústav (IDU) od roku 2019. Nově, od doby pandemie, však nabývá na významu a nutnosti jej implementovat i do českého systému. O nejnovější publikaci, která shrnuje poznatky a všechna témata i podtémata, která se ke statusu umělce vážou, jsme hovořili s Evou Žákovou.
Evropská komise má uznat vliv kultury na zdraví a wellbeing
Za účasti 150 odborníků se v belgickém Gentu odehrála mezinárodní konference Kultura a duševní zdraví (Culture & Mental Health). Cílem bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví.
Kreativní centrum Brno a nová dotace pro kreativce
Kreativní Brno změnilo webové stránky, na kterých uvádí informace o místním dopadu kreativního sektoru, nabízených dotacích a podporovaných akcích. Během podzimu se ale také pohnulo s prací na přípravách kreativního centra, které má sídlit v bývalé káznici na Cejlu. Novinky shrnuli zástupci města na podzimní akci Káznice 250, která připomněla výročí této historické budovy.
Musíme být vidět a být aktivní
Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek.
Největší evropský summit pro KKO poprvé v Praze
Jak na rozvoj kulturních a kreativních odvětví? Inspirujte se na největším evropském summitu kulturních a kreativních odvětví, European Creative Industries Summit 2022, který se uskuteční 21.–23. září v Praze.
Status umělce a umělkyně
O statusu umělce a umělkyně se u nás intenzivněji veřejně diskutuje od covidové pandemie, přičemž toto téma není nové ani u nás, ani ve světě. Pandemie však výrazně zesílila jeho urgenci a poukázala na jeho komplexnost. Nyní to vypadá, jako by měl status rázem vyřešit všechny problémy, které se v uměleckém a kulturním sektoru u nás kumulují od sametové revoluce. A možná to tak je. Článek shrnuje vstupní fakta a program mezinárodní konference, která poprvé představí téma na půdě Ministerstva kultury ČR.
1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace
Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.
2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení
V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?
3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace
Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.
Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení
„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.
Pět mýtů o kreativitě
Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.
Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání
Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.
I Karlovarský kraj sází na kreativitu
O strategický rozvoj kulturních a kreativních odvětví usiluje nyní i Karlovarsko. Již brzy zahájí svou činnost Kreativní kancelář, jejímž cílem bude podpora nových odvětví a oživení těch, jež mají v kraji dlouholetou tradici. V Karlových Varech tak vznikne zastřešující organizace, která bude informační, materiální i vzdělávací oporou pro místní kulturní organizace, kreativce a byznys.
Česko má Festival kreativní byrokracie
Spojení slov úředník a kreativita nemusí být protimluv s pejorativním podkresem. Ve světě se toto vnímání snaží vymýtit. Nově nabízí jiný pohled na veřejnou správu i česká verze Festivalu kreativní byrokracie. Pracujete jako úředníci? Máte vyšší ambice a touhu jít někdy proti zdi? Nejste v tom sami. Co zaznělo od hostů festivalu s podtitulem Stát jsi ty, který uspořádalo kvarteto partnerů Kreativní Praha, Česko.Digital, IPR Praha a Deloitte?
Proč města (ne)vzdělávají uměním?
Touto dvojznačnou otázkou byla pojmenována nedávná diskuse o kreativním vzdělávání. V Knihovně Václava Havla debatovali odborníci z praxe a politikové, včetně kandidáta na ministra školství. Povídání se neslo v naději na lepší zítřky a obešlo se bez okázalých stížností a kontroverzí. Kreativita je totiž platidlem budoucnosti, a měla by se proto účinně propsat i do škol s pomocí vedení měst a krajů.
Vzlet – nový pražský kulturák
Vzlet je nově pojatý multifunkční prostor v pražských Vršovicích. Svým názvem odkazuje k sokolské tradici místa a zároveň otevírá možnosti pro rozvoj kultury a komunity v současnosti. Povídali jsme si s Petrem Prokopem, ředitelem Vzletu a členem divadelního souboru Vosto5, který spolu s Collegiem 1704 a Kinem Pilotů budovu provozuje.
Kreativní Praha – strategická organizace pro rozvoj kultury
V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.
Brno zkouší hudbu jako cestu k integraci
Skupinovou výuku hudby vyzkoušelo Brno na svých základních školách i navzdory covidu. Po vzoru španělského města L’Hospitalet bude svou zkušenost přenášet do dalších měst v Česku i na Slovensku. Projekt OnStage Brno byl vybrán v konkurenci evropských projektů jako příklad dobré a přenositelné praxe.
Evropské záchranné balíčky pro restart kultury
S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?
Výzva vládě #zakreativnicesko
Zástupci českého kulturního a kreativního sektoru zaslali Vládě ČR otevřený dopis s požadavkem na schválení původního návrhu Ministerstva kultury ve výši 8,233 mld. korun z Národního plánu obnovy. Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity i významné kulturní organizace a jednotlivci. Doposud se k výzvě připojilo 320 signatářů napříč podnikatelskou, neziskovou i veřejnou sférou.
Nová realita je tu
Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.
Pardubice nakročily ke kultuře pro všechny
Kulturní akce a organizace mají v době pandemie povinnou pauzu. V Pardubicích budou ale po jejich opětovném otevření o něco přístupnější. Město přišlo s koncepcí, jejímž cílem je zpřístupnit kulturní a kulturně-volnočasové aktivity zdravotně či sociálně znevýhodněným. Některá opatření jsou zaměřena na lepší informovanost, jiná na rozšíření nabídky či bezbariérovost budov. K memorandu o spolupráci při naplňování koncepce se připojil i Pardubický kraj a jedenáct příspěvkových organizací.
OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven
V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách.
Královéhradecký kraj tvoří strategii
Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.
Jihlava ví, proč podporuje kreativní učení
Na vzdělávání pohlíží jako na výzvu. Nechce se pouze přizpůsobovat systému, ale hledá způsob, jak pomocí uměleckých projektů rozvíjet měkké dovednosti, hodnoty a postoje škol i žáků. V projektu Jihlava vzdělává kulturou pomáhá mimo jiné nastavit vztahy mezi kulturními institucemi, školami a magistrátem. Rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak Jihlava našla cestu ke kreativnímu vzdělávání.
Čas na kulturu a kreativní veřejnou správu
Přinášíme překlad textu světoznámého experta na koncept kreativních měst Charlese Landryho. Léta se obrací na veřejnou správu a motivuje nadané úředníky, aby vnesli do praxe svůj kreativní potenciál a uměli efektivně a tvůrčím způsobem řešit výzvy současnosti, mimo jiné s kulturními a kreativními aktéry. Jeho esej byla publikována jako součást Evropského summitu kreativního sektoru (ECIS), který se uskutečnil letos v říjnu .
Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí
Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s podporou Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?
Předvolební debata – Volí Olomoucký kraj kulturu?
Jedenadvacátého září se v Uměleckém centru Univerzity Palackého sešli čtyři kandidáti pro krajské volby k předvolební debatě na téma kultura a kreativita v Olomouckém kraji. Diskutovalo se o vizích kraje, o ctnostech a neřestech programů na podporu kultury a kulturních a kreativních odvětví, o podpoře příspěvkových organizací a nakonec také o tom, jak zvládáme koronakrizi a zejména její ekonomické důsledky.
Pražská tržnice v Holešovicích se mění
Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.
Jak česká města zachraňovala kulturu
Když přišla koronavirová krize, jedna z našich prvních otázek byla: Co je třeba udělat nyní a co po skončení nouzového stavu, aby mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Hojnost zahraničních zdrojů nám pomohla sestavit Záchrannou sadu pro města s cílem zvýšit povědomí o škále nástrojů, kterými se dá těžkost situace zmírnit. Co se městům povedlo, posuďte sami v sestaveném přehledu městských opatření pro kulturu.
Hudební průmysl v koronakrizi
Krátce po zákazu živého umění vznikla v květnu 2020 Česká obec hudební (ČOH). Sdružuje subjekty z hudebního průmyslu, který se kvůli karanténě ze dne na den ocitl s příjmy na nule. ČOH aktivně vyjednává s vládou o zmírnění následků koronakrize prostřednictvím iniciativy #zazivouhudbu. Co se jim daří a co nám krize ukázala? Zeptali jsme se Alexandra Smutného, mluvčího ČOH.
Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize
Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.
Návrat z nouzového režimu
Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.
Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu
Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.
Ministerstvo kultury chce podpořit umění ve veřejném prostoru
Nedávno předložený legislativní návrh Ministerstva kultury na 1 % z nadlimitních veřejných zakázek na realizaci uměleckých instalací ve veřejném prostoru nezískal podporu dalších ministerstev. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo uspořádat na vládní půdě veřejnou diskusi s odborníky. Kde je tedy zakopaný pes?
Say Yes to Creative Industries
Kulturní a kreativní průmysly vycházejí z individuální lidské tvořivosti, dovednosti a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství, generovat pracovní místa a přinášet inovace. Na téma nedávno upozornila konference Creatinno, která se konala v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování.
Kasárna Karlín – naším generálním partnerem je veřejnost
Kulturnímu a společenskému prostoru Kasárna Karlín v Praze byla prodloužena smlouva na další dva roky. Situace je ale složitější, protože bylo zároveň vypsáno komerční výběrové řízení na pronájem budovy. Jak si stojí Kasárna Karlín ve světle politických tahanic? Co za dobu tří let nabídla veřejnosti a co by mohla přinést do budoucna? Po čase jsme si opět povídali s členem produkčního týmu Matějem Velkem.
Cesta za kreativním centrem
Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.
Kultura spojuje a řeší problémy
Sociální problematika, zdraví a vzdělávání. Oblasti, se kterými propojil kulturu program nedávné konference Kultura spojuje!, jež se odehrála na půdě ministerstva kultury. Uznání kultuře projevili všichni řečníci a popsali, proč je nejsilnějším nástrojem pro meziresortní dialog a sociální inkluzi, na který se nemá v politice zapomínat.
Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.
I do Česka patří kreativní vzdělávání
Vzdělávání uměním a vzdělávání k umění – dvě roviny tématu kreativního vzdělávání. V září jsme měli možnost navštívit konferenci Kreativní města vzdělávají uměním. Inspirativní byla kvůli příkladům dobré praxe ze zahraničí. Jak vypadá škola budoucnosti a před jakými výzvami stojí české školství?
Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem
Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.
Bude Živá vila památkou?
Spolek Živá vila se dostal do povědomí lidí i mimo Prachatice před čtyřmi lety. Tehdy úspěšně zachránil před dalším chátráním výjimečnou funkcionalistickou vilu. Dům se stal vyhledávaným místem kulturních akcí, bylo o něj pečováno, spolek i návštěvníci z regionů měli radost. Méně však už vedení města, a tak je Kralova vila opět zamčená. Aby cenná stavba nebyla skladem, ale kulturní památkou, rozhodla se Barbora Koritenská vstoupit do politiky.
Invalidovna má mnohem větší potenciál
Objekt barokní Invalidovny v pražské čtvrti Karlín se po půl roce kulturního oživení na zimu uzavře. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu, který pomohl budovu zachránit před prodejem, získal od Národního památkového ústavu (NPÚ) bezplatný pronájem západního křídla objektu. Letos se doposud uzavřená Invalidovna otevřela veřejnosti s kulturně-sociálním programem. Jak se povedla první sezona?
Stát rozděluje peníze dle chybných dat
Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?
DEPO2015 a kultura v Plzni
Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.
Do káznice se vrací život
Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality. Čím káznice žije a čím bude žít?
Jak kulturou vytěžit spiritus loci?
Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).
Lineární kultuře odzvonilo
Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.
Záchrana Varšavy v Liberci pokračuje
Poslední kamenné kino v majetku města Liberec stále bojuje o své přežití. S Ondřejem Pleštilem jsme si povídali o tom, jak složité je ve městě, které má nemalé ekonomické problémy, vybojovat peníze na kulturu a v jaké fázi je plánovaná rekonstrukce kina. Jakkoli se celý rozhovor točil okolo nedostatku peněz, Pleštil stále věří, že všechno dobře dopadne.
Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům
Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.
Kulturní zóny řeší městské výzvy
Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?
Jak může úředník podpořit kulturu?
Uspořádali jsme další setkání neformální platformy Kreativní Česko. Akce s názvem Střed zájmu: GRANTY aneb Jak podpořit kulturu ve městech otevřela Pandořinu skříňku plnou otázek, frustrací i řešení pro efektivnější administrativu nejen grantů. Jak správně nastavit grantové systémy, si do jihlavské městské knihovny přijelo vyslechnout třicet pět úředníků, vedoucích odborů kultury, radních či analytiků kultury a kreativních odvětví. S tématem se nám podařilo přivést k sobě zástupce Jihlavy, Brna, Prahy, Plzně, Olomouce, Ostravy, Opavy, Liberce, Hradce Králové a Zlína. Speciální pozdravy putují do Českých Budějovic, jejichž zástupkyním účast překazila nepřízeň počasí. Nejen počasí bylo ten den pestré. Jaké podněty jsme si z Jihlavy odvezli?
Srovnání měst a jejich grantů
Setkání Kreativního Česka v Jihlavě s názvem Střed zájmu: GRANTY nabídlo mimo jiné srovnání grantových systémů vybraných měst. V základu této prezentace stála rešerše, která do podrobné tabulky shrnuje data pro rok 2018 o grantových systémech šesti vybraných měst (Ostrava, Olomouc, Plzeň, Brno, Jihlava, Hradec Králové). Data, která se podařilo získat z veřejně dostupných zdrojů, byla následně ověřena a opravena pověřenými zaměstnanci odborů kultury daných měst. Shrnujeme ta nejvýznamnější zjištění, která jsou podnětná pro zlepšování systému na podporu kultury na úrovni měst České republiky. Cílem rešerše bylo zorientovat se ve stavu grantových systémů a jejich aktuálním nastavení, možnost srovnání a zejména příležitost pro inspiraci příklady dobré praxe.
I do uměleckého světa patří byznys
„Nestačí dělat kvalitní program, musíme ho taky z něčeho zaplatit,“ myslí si Aleš Loziak, který v Ústí nad Labem zastupuje Veřejný sál Hraničář. Tato nezávislá kulturní instituce funguje již čtvrtým rokem v budově bývalého kina. Propojuje současné umění s kulturou a každodenním životem a nabízí pestrý program pro různé cílové skupiny. S Alešem Loziakem jsme si povídali o tom, jak nápad zachránit opuštěné kino vznikl, jak fungují a co je cílem jejich aktivit.
V čem tkví růst kreativních podniků?
Začetli jsme se do další britské zprávy a přinášíme shrnutí toho, co pro kreativní podniky (ziskové i neziskové subjekty a freelancery) znamená růst, jak ho měřit a jaké jsou jejich další ambice. Co růst brzdí a jakými prostředky ho lze v této oblasti podporovat? Do průzkumu se v roli respondentů zapojilo více než tisíc britských kreativních podniků, vládních zástupců a také zprostředkovatelů podpory.
Učení uměním požaduje státní podporu
V Česku působí několik uměleckých organizací, které nabízí školám zážitkové výukové programy, jež využívají umělecké přístupy. Společnost pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) loni iniciovala vznik platformy, která tyto subjekty sdružuje. Společně se zasazují o to, aby se učení uměním dostalo patřičné systémové podpory. S ředitelkou SPKV Mariannou Sršňovou jsme si povídaly o ambicích platformy, o tom, jak nelehké je dělat advokacii, o čekání na ztracené meziresortní memorandum a o vzdělávání obecně.
Čím byla, je a bude Kreativní Olomouc?
Radek Palaščák je neformálním velvyslancem kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Olomouci. V našem rozhovoru bilancuje poslední léta, kdy byl v čele platformy Kreativní Olomouc a hybatelem dění. Má totiž lví podíl na tom, že se zástupci kreativního sektoru začali brát v hlavním městě Hané vážně. Se smířlivostí a trpělivostí sobě vlastní městu prorokuje slibné vyhlídky. Olomoučtí komunální politici se už totiž bez znalosti konceptu KKO neobejdou.
Praha ví, jak na umění do veřejného prostoru
Na podporu umění ve veřejném prostoru má Praha už dva roky koncepci, která budila nejrůznější vášně. S novým vedením radnice se situace ujasnila. Institut plánování a rozvoje města Prahy (IPR) v lednu představil dodatek k Manuálu tvorby veřejných prostranství, který se zabývá uměleckými díly ve městě a navrhuje způsoby jak na to.
Ostravský Refill z radnice blíž k lidem
Platforma pro dočasné využívání opuštěných městských prostor Refill má nově svoji kancelář. Otevřela se na podzim v centru Ostravy a je přístupná všem, kteří mají nápad a potřebují za zvýhodněných podmínek prostor, nebo těm, kdo mají prostor a rádi by ho dočasně pronajmuli.
Kulturní dědictví přítomné a budoucí
Konference Focal Point: Upcycling cultural heritage přivítala ekonoma kultury Piera Luigiho Sacca (s nímž publikujeme samostatný rozhovor) a další tři zahraniční hosty. Dozvěděli jsme se, jak v Glasgow staví na první místo obyvatele a o digitalizované historické paměti lidstva. Tristan Horx ve své přednášce poodhalil široký kontext stavu světa, čímž u publika dosáhl „overview effectu“ podobného tomu, jaký zažívají astronauti při cestě do vesmíru. Ačkoli byla akce věnovaná tématu historického kulturního dědictví, než o minulosti se daleko více mluvilo o přítomnosti a budoucnosti.
Pro kulturní manažery je přirozené se politicky angažovat
Ředitel Divadla na cucky, dramaturg a produkční mezinárodního festivalu Divadelní Flora. Jako člen Asociace nezávislých divadel ČR nebo odborný člen kulturní komise Rady města Olomouce se podílí na kulturní politice. V roli konzultanta pro Kreativní partnerství ve školách nebo jako externí pracovník Univerzity Palackého se věnuje vzdělávání. Programuje akce na společensko-politická či kulturně-umělecká témata, pořádá komunitní večeře a setkání s obyvateli, kde se diskutuje o městě a kulturním životě. To vše dělá Jan Žůrek a o tom všem jsme si s ním povídali.
Kreativní Anglie a její pětiletý investiční program
Organizace Creative England se zaměřuje na podporu růstu britských kreativních odvětví skrze investice do talentů a jejich kreativních nápadů. Podpora je zaměřena na malé podniky zabývající se filmem, televizí, technologiemi, designem nebo digitálními médii. Analýza, kterou zde představujeme, vyhodnocuje dopady speciálního investičního programu Creative England z let 2012-2017.
Zachráněné budovy slouží až na výjimky kultuře
Na začátku září iniciovala městská část Praha 8 konferenci Oživujeme prázdné domy. Celodenní nabitá akce se konala příznačně v Karlínských kasárnách. Sešly se desítky aktivních lidí, kteří se podělili o své dobré i špatné zkušenosti při záchraně nebo oživení opuštěných budov po celé republice.
Tvorba strategie jihlavské kulturní aktéry „nakopla“
Jihlava naplňuje svoji rok starou strategii pro kulturu a cestovní ruch. Její součástí je také ojedinělý dotační program Jihlava vzdělává kulturou, revitalizace náměstí a mnoho dalších cílů. Jaký význam má strategický dokument pro město a jaké změny Jihlavu čekají v následujících letech? Povídaly jsme si s manažerkou strategie kultury Ivanou Jelínkovou.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Praha kulturu?
Jaká je současná kulturní politika Prahy a jak si ji představují kandidáti jednotlivých stran v nadcházejících komunálních volbách? V předposledním zářijovém týdnu se k diskusi sešli zástupci osmi politických stran, aby projednali kulturní vizi Prahy, rozdělování dotací, formy spolupráce a další konkrétní opatření na podporu kultury v hlavním městě.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Olomouc kulturu?
Čtyřiadvacátého září se v olomouckém Divadle na cucky konala předvolební debata na témata kultury. Diskutovat se mělo na témata: kulturní vize města, dotační programy, složení a fungování kulturní komise a poměry financování zřizované a nezřizované scény. Diskuse potvrdila, jak jsme stále vázáni rigidními kategorizacemi a nemáme představivost chápat kulturu v celé šíři, ne redukovanou na soutěž mezi nezávislou a zřizovanou, což je typické především pro divadelní prostředí. Jaké další úvahy diskuse otevřela a jak bude vypadat olomoucká kultura po volbách?
Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?
Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury. Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města. Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?
Na zdraví přes kreativitu
Tvůrčí činnost motivovala Londýňany ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu. Muzikoterapie snižuje potřebu medikace u 67 % pacientů s demencí. Spolupráce s umělcem snížila potřebnost návštěvy praktického lékaře o 37 %. Podobná čísla a poznatky zaznívají v britské studii a kampani o vlivu umění na lidské zdraví. Britové tak předkládají celou řadu příkladů z praxe, které prokazují jasné dopady kreativity na zdraví jednotlivce i provoz zdravotní a sociální péče jako takový.
Kreativní Kanada
Creative Canada (Kreativní Kanada) je název dokumentu a nové vize kanadské vlády. Zabývá se přehodnocením přístupu ke kreativním odvětvím a rozvojem kreativní ekonomiky. Cílem Kanady je stát se světovým lídrem na poli práce s kreativními odvětvími, která se mají stát jádrem budoucí ekonomiky. Kanada si již nyní uvědomuje důležitost velkorysých investic, které pomohou vytvořit podmínky pro rozvoj kanadských talentů ‒ podmínky, které tyto talenty zároveň udrží doma.
Lázeňská města ‒ centra kultury a inkubátory kreativních idejí
Jak rehabilitovat poslání a význam lázeňských měst, vrátit jim slávu kulturně-společenských center? Jak pozvednout jejich postavení v současné společnosti a znovu je zařadit na mapu center kultury, profilovat je jako destinaci přitažlivou pro turisty? Lze to za využití moderních nástrojů a manažerských metod?
Kulturní plánování aneb Kultura jako způsob života
Nordic Urban Lab 2018 byla série akcí věnovaných tématu kulturního plánování, resp. uplatnění kulturní perspektivy při strategickém plánování měst. Přinášíme reportáž z jarního setkání, které se věnovalo politickému rozměru kultury, statusu kultury jako veřejné služby, spoluzodpovědnosti kulturních pracovníků za socio-politické dění a řešení jeho nepříznivých aspektů či vlivu kultury na kvalitu života ve městech. Jak chceme žít v našich městech v budoucnu?
2 % na umění do veřejného prostoru
O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).
Role a potřeby nezávislých kreativních profesionálů
„Nezávislí kreativní profesionálové jsou nedoceněným pilířem prosperující britské ekonomiky. I přes jejich význam byli příliš dlouho přehlíženi britskými zákonodárci, což chce nyní změnit zpráva Creative Freelancers“, říká předseda Creative Industries Federation Rick Haythornthwaite. Protože z jejího obsahu můžeme čerpat podněty i pro české prostředí, přeložili jsme hlavní doporučení.
