Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.

Kreativní Česko pod správou Institutu umění – Divadelního ústav přináší souhrn možných opatření, tipy na programy a projekty, které mohou pomoci úředníkům českých měst (případně krajů) v postupu při záchraně lokální kultury a KKO. Prošli jsme pro vás příklady a zprávy primárně z evropských měst a shrnuli je do „záchranné sady“ dobré praxe.

Orgány měst se ocitají v bezprecedentní a nezáviděníhodné situaci. Kromě jiného se na ně do velké míry snáší zodpovědnost za to, co bude s kulturou měst. Doba tak přinese svědectví o tom, jaký význam městské správy přisuzují kulturní a kreativní scéně. Pokud kultura nemá výsadní postavení či zastání, ohrožuje ji mantra prioritizace. Své však zatím ke KKO neřekl ani stát. Slova ministra kultury snad budou znít při vyjednávání bez ústupků: „Jak známo, existuje teorie multiplikačních efektů, která praví, že kultura a umění významně ovlivňují zisk v jiných odvětvích. Čili vše je propojené, a necháme-li zničit jedno, zahyne i druhé. (…) Argumentuji nyní tím, že i v období karantény si můžeme vyzkoušet, co pro nás znamená literatura, film nebo hudba. A i v krizi musíme myslet na budoucnost země, naše základna je v silné kultuře, která zřetelně souvisí s celkovou úrovní kreativity. Jestli tohle podsekneme, zbavujeme se možnosti zasáhnout do rychle se rozvíjející oblasti kreativních průmyslů. To je významný fenomén doby a Česko v něm může obstát. Tato krize třeba ukazuje, že pro budoucnost budou důležité bionanotechnologie v oblasti farmaceutického průmyslu, a to samozřejmě souvisí s určitou úrovní tvořivosti. A jsme zase na začátku – umění a kultura tuto kreativitu pěstují,“ zdůraznil ministr kultury Lubomír Zaorálek 31. března v rozhovoru pro Lidové noviny.

Opatření, která evropská města dosud vůči kultuře přijala, se pohybují na škále mezi dvěma extrémy: restrikce–subvence. V době přípravy tohoto článku nepublikovala většina českých krajských měst  oficiální stanoviska nebo přijatá opatření a ke shrnutí situace se tak dostaneme v dalším článku – vývoj v Česku sledujeme.  Motivací pro sestavení této „záchranné sady“ byla nicméně i zpráva z Olomouce, která bohužel potvrdila skutečnost, že kultura není automaticky na žebříčku hodnot.  Město v rámci úspor vyhlásilo zrušení veškerých dotací mimo jiné v oblasti kultury, s výjimkou dotací na celoroční činnost některých větších souborů, kterým se redukují dotace na 50 %. Místním aktérům tak nezbývá než doufat, že dojde k revokaci a žádosti budou znovu hodnoceny kulturní komisí (ideálně zasvěcenou a dobře informovanou). Vedle toho například pardubická radnice již umožnila odklad plateb za nájem prostor či pozemků v majetku města nebo město Ostrava nájem přímo odpouští. Drobným podnikatelům, jimž byla znemožněna jejich obchodní činnost, zároveň nabízí rychlou finanční výpomoc do 20 tisíc nebo finanční dar do 100 tisíc korun.

Dopad mají mimořádná opatření zejména na nezřizovanou kulturní scénu, OSVČ a volné živnosti. Orgány měst ale dnes zapomínají, že příjemci městských dotací jsou jen zlomkem kulturního ekosystému, který je krizí zasažen. Proto by města měla ideálně hledat takové systémové nástroje podpory, aby dodržela princip rovnosti a zaujala jednotný postup vůči všem. Primárně jsou příjemci městských dotací zástupci odvětví spadajících do kulturního sektoru, tedy jádra KKO: mezi nimi scénická a výtvarné umění nebo kulturní dědictví. Podporu od města čerpají mnohdy také projekty z odvětví filmu, hudby nebo knih, které spadají do kulturních průmyslů. Zatímco odvětví kreativních průmyslů (design, móda, architektura, televize, rozhlas, reklama, software, digitální hry, gastronomie a další) se mnohdy naprosto ztrácí ze zřetele. V současné době řeší podporu OSVČ především stát. Že to ale mohou řešit i města, prokazují mnohé příklady dobré praxe, které vám níže představujeme. Je na čase začít si uvědomovat, co všechno kultura jako taková zahrnuje, obnáší a přináší městu a životu v něm.

Krok č. 1 / Jaká AKUTNÍ OPATŘENÍ může město přijmout, aby zmírnilo krizovou situaci BĚHEM stavu nouze?

1. Formy přímé ekonomické podpory

1. 1. Dotační řízení – nezřizovaná kulturní scéna

• Poskytovat aktuální informace žadatelům o dotace / příjemcům dotací s odvoláním na mimořádnou situaci v souvislosti s onemocněním Covid-19.
• Nerevokovat dotační řízení, tzn. nezmrazovat je, nepožadovat vrácení dotací s odvoláním na mimořádnou situaci. V případě nezbytné revokace dohlédnout na to, že budou žádosti znovu hodnoceny kompetentními informovanými (nejlépe odbornými) kulturními komisemi.

Příklady:
Linec: Město bude, s ohledem na pokročilou fázi příprav, akcím vyplácet dotace navzdory tomu, že nemohou být realizovány.
Vídeň: Dotační prostředky určené na celoroční činnost kulturních organizací zůstávají v platnosti i při omezených nebo uzavřených provozech. To umožní financovaným organizacím dodržet již uzavřené dohody s umělci a splácet výlohy.

• Informovat všechny úspěšné žadatele / příjemce dotací o:
  a) možnosti změny projektu, pokud stávající situace objektivně nedovoluje podpořený projekt realizovat dle původního plánu;
  b) možnosti uzavření dodatku ke smlouvě o dotaci, pokud v rámci smlouvy o dotaci dochází ke změně ustanovení přímo zakotvených ve smlouvě.
• Zjistit od všech úspěšných žadatelů / příjemců dotací:
  a) zda jsou/budou schopni realizovat činnost/akci ve stejném termínu, jež bylo uvedeno v žádosti o dotaci (zejména u akcí, které mají proběhnout v období březen–červen 2020);
  b) zda jsou/budou schopni realizovat činnost/akci v rozsahu stanoveném ve smlouvě.
• Bezodkladně zprocesovat schvalování a podepisování smluv o dotaci.
• Urychlit platby (převody na účty) příjemcům dotací, kterým již byla přislíbena podpora, zejména v případě celoroční činnosti organizací a dalších projektů, kterých se stávající situace akutně dotýká (inspirace z Lisabonu), poskytovat finanční zálohy (viz inspiraci z Barcelony).

Příklad:
Vídeň: Většina kulturního provozu je závislá nejen na veřejných penězích, ale i na vlastních příjmech, které jsou generovány z prodeje vstupenek. Aby se předešlo hrozbě platební neschopnosti kulturních organizací, budou již schválené dotace ze strany města vypláceny v předstihu.

• Upravit podmínky vyúčtování – umožnit:
  a) posun termínů;
  b) úpravu kofinancování;
  c) úpravu kvantitativních ukazatelů, jako je návštěvnost nebo počet uvedených představení a podobně;
  d) uznání nákladů za neuskutečněné služby či storna (např. zaplacené letenky na neuskutečněnou cestu);
  e) využití schválené dotace na jiný účel.

Příklad:
Helsinky: Město nebude požadovat vrácení již poskytnuté podpory na kulturní aktivity a nabídne příjemcům flexibilitu při změně plánů s ohledem na jejich obtížnou situaci. Zároveň je příjemcům dotací umožněno přesunout čerpání dotace až do jara 2021 či pozměnit obsah aktivity.

1.2. Příspěvkové organizace města (PO)

• Zajistit pružné a rychlé schvalování příspěvků.
• Nalezení legislativního opatření ve věci čerpání půjček ze strany MK ČR (připravované opatření na straně MK ČR).
• PO jako součást krizového štábu – zapojení do sítě místních dobrovolnických iniciativ (inspirace z Lublani).
• Využití kapacit zřizovaných institucí – maximální otevření veřejnosti, iniciování a podpora spolupráce vlastních příspěvkovek a nezávislé (nezřizované) scény.

Příklad:
Zaragoza: Město zahájilo fotografickou soutěž snímků pořízených z balkonu nebo okna, soutěž je určena lidem ve věku od 12 do 30 let.

1.3. Fond / dotační program na záchranu KKO

• Zřízení fondu / dotačního programu na podporu KKO, do kterého budou vyčleněny prostředky určené na speciální/účelové dotace a bezúročné půjčky se zvláštním důrazem na nejvíce postižené a zranitelné subjekty KKO ve městě.

Příklady:
Helsinky: Program „Rychlý grant“ umožňuje aktérům KKO využít dotaci (o celkové alokaci 300 tisíc eur a 5 tisíc eur na jednu žádost) na podporu nových způsobů činnosti, spolupráce a celkově využití inovativních digitálních forem pro participaci s občany. Grant jim umožní zachovat kontinuitu činnosti.
Berlín:  „Balíček nouzové pomoci II“ je zaměřen na malé podniky, OSVČ a mikropodniky (zejména v oblasti zdraví, obchodu a služeb, mládeže a vzdělávání, kreativních odvětví, kultury, sociálních věcí, sportu a cestovního ruchu). Disponuje 100 milionů eur na rok. Každý grant je omezen na 5 tisíc eur, ale je možné podat žádost několikrát. Jednotlivci se mohou znovu přihlásit po šesti měsících, malé podniky po třech měsících.
Lisabon: „Městský nouzový fond“ rozšiřuje podpůrný systému pro aktéry a činnosti v KKO, na které se v současné době nevztahuje obecní podpora. Současně bude posílen fond na podporu akvizic v oblasti výtvarného umění a rozsah působnosti bude rozšířen i na oblast knih a veřejného umění.

• Rozšíření systému podpory na všechny aktéry v KKO, tedy zahrnutí těch, na které se v běžném režimu nevztahuje městská podpora – dotace.

2. Formy nepřímé ekonomické podpory

​​​​​​2.1. Odpuštění, odklad nebo snížení nájemného nemovitostí (nebo nabídka nových nemovitostí) ve vlastnictví města pro realizaci veřejné kulturní služby (inspirace z Lisabonu, Helsinek nebo z Lince); neúčtování úroků z prodlení za opožděné platby nájmů od letošního března; nepovažovat tuto skutečnost za výpovědní důvod, a to až do doby zrušení nouzového stavu a všech mimořádných opatření s ním souvisejících (inspirace z Prahy).

2.2. Odpuštění některých místních poplatků, např. místního poplatku z pobytu.

Příklady: 
Barcelona: Filmové produkce, které ve městě natáčí, jsou osvobozeny od daně, a to až do 31. prosince 2020.
Amsterdam: Firmy mohou požádat o odklad platby městské daně o tři měsíce. Poplatky za reklamu budou účtovány až o rok později, než bylo plánováno: 1. ledna 2021. Odloženy byly i turistické poplatky nebo také „daně ze zábavy“ (entertainment tax).

2.3. Upřednostňování lokálních aktérů KKO při nákupu produktů a služeb nebo zaměstnávání – zamezení outsourcingu; prezentace aktérů KKO na akcích pořádaných městem.

Příklad:
Barcelona: Program 44. ročníku mezinárodního Festivalu Grec 2020 (divadlo, tanec, hudba a cirkus) zahrne maximum produkcí místních souborů a umělců, které byly zrušeny nebo odloženy od začátku nouzového stavu. Program Festivalu Grec 2020 bude rovněž prodloužen až do srpna, aby se zajistilo více přeprogramovaných událostí.

3. Mimoekonomické formy podpory

3.1. Mapování a analýza dopadů mimořádných opatření v souvislosti s výskytem Covid-19 na KKO na území města nebo sledování šetření jinými subjekty (na vyšší úrovni), spolupráce.

Příklady:
Bratislava: Město Bratislava ve spolupráci s Nadací města Bratislavy mapuje dopad mimořádných opatření v souvislosti s výskytem Covid-19 na jednotlivce působící v KKO, s výjimkou zaměstnanců všech zřizovaných organizací. Získané údaje budou sloužit interním potřebám města jako podklady pro hledání co nejúčinnějších nástrojů pro zlepšení uvedené situace. Bratislava bere v potaz i šetření na státní úrovni.
Brno: Město Brno realizovalo dotazníkové šetření za účelem vyhodnocení dopadu současné situace na aktéry brněnských KKO a následného nastavení postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků na úrovni města Brna. 

3.2. Komunikace s KKO a podpora informačního servisu například zřízením telefonické linky, kontaktní osoby či online nástroje (podpora již existujícího), na které se mohou aktéři KKO obracet s prosbou o informace a pomoc; transparentní komunikace otevřená nápadům, připomínkám či postřehům; metodická podpora; konzultace aj.; zajištění přehledu aktuálních příležitostí – financování nebo kompenzace ztrát, možnosti crowdfundingu, poptávky a nabídky práce, brigád, prostor či materiálů, zapojení aktérů KKO do pomoci v jiných oblastech (inspirace z Londýna, New Yorku ad.).

Příklady:
Madrid: Rada města Madrid se rozhodla vytvořit kanál participace občanů Decide Madrid. Vyzývá své občany, ať skrze něj přichází s návrhy a sdílejí informace o solidárních iniciativách. Na platformě mohou publikovat návrhy, které mohou pomoci zlepšit situaci aj.

3.3. Výzva občanům, aby byli solidární a například nevyžadovali vrácení vstupného a vyčkali na možné přesuny akcí ad. 
3.4. Zahájení jednání s představiteli příslušného krajského úřadu o řešení stávající situace, např. mimořádné navýšení celkové alokace poskytnutých prostředků pro zřizované i nezřizované subjekty aj.
3.5. Kulturní agenda online – servis pro streamování živých představení/koncertů: technická a produkční podpora alternativní distribuce kulturního obsahu (např. zápůjčka záznamové a přenosové techniky), podpora na sociálních sítích aj.

Příklady:
Berlín: Oddělení pro kulturu spustilo platformu pro online přenosy kulturních událostí „Berlin (a)live“, která zároveň umožňuje podpořit umělce a projekty prostřednictvím darů.
Řím: Město spustilo inovativní digitální kampaň knihoven, kdy na základě registrace získávají všichni občané přístup ke knihám v elektronickém formátu zdarma.

3.6. Koordinace harmonogramu velkých akcí (inspirace z Barcelony, Lisabonu aj.).

Krok č. 2 / Jaké NÁSTROJE může město využít k záchraně KKO bezprostředně PO SKONČENÍ stavu nouze?

4. Formy přímé ekonomické podpory – zohlednit situaci a upravit kritéria pro dotační řízení na rok 2021:

a) u dotačního řízení pro nezřizovanou scénu;
b) u dotačního řízení pro příspěvkové organizace města.

5. Formy nepřímé ekonomické podpory

5.1. Upřednostňování lokálních aktérů KKO (viz bod 2.3.).

6. Mimoekonomické formy podpory

6.1. Příprava funkčních krizových plánů – zahrnout je do koncepčních a systémových dokumentů na úrovni městské politiky.
6.2. Zřízení pozice koordinátora pro KKO.
6.3. Podpora oborových společenství – profesionalizace asociací, klastrů, cechů a svazů jako kompetentních a legitimních partnerů pro státní správu.
6.4. Založení podpůrné platformy / diskusního fóra pro KKO – město může investovat své kapacity i autoritu do síťování subjektů KKO: síťování, sdílení a spolupráce veřejného, neziskového a soukromého sektoru – platforma, díky které může být kdokoli z KKO (vy)slyšen, zůstat ve spojení a hledat podporu (inspirace z Londýna).
6.5. Realizace marketingové kampaně na podporu lokálních aktérů KKO, např. dotovaná reklama v prostředcích MHD ve spolupráci s dopravním podnikem města (inspirace z Mnichova).
6.6. Marketing a PR – poskytnout příležitost pro prezentaci a propagaci aktérů KKP, nástroje: web města, turistické portály, tisk (radniční noviny).
6.7. Ocenění aktérů KKO, kteří se v krizi zachovali solidárně, proaktivně a nezištně.

Kreativitě se meze nekladou, jak dokládá například tento průběžně aktualizovaný přehled aktivních evropských měst, ze kterého jsme mimo jiné čerpali i my. Nyní jsme připraveni vás informovat o příkladech a stavu v českých městech. Kontaktujte nás! Čekáme na Vaše nápady, zpětnou vazbu, připomínky či postřehy. Rádi je do naší sady doplníme a zajistíme další sdílení praxe a aktualit. Sledovat můžete i speciální newsletter IDU Kultura v karanténě, informující o aktuálních systémových opatřeních, příležitostech, šetřeních a výzkumech a jiných platformách pomáhajících profesionálům KKO v nouzovém stavu. 

Editace: Lucie Ševčíková / Kreativní Česko
Kontakt: lucie.sevcikova@idu.cz

Mohlo by vás zajímat/